Jak se zbavit vzteku ... aneb hněv mámy

Tak o hněvu a vzteku ví každá máma na mateřské dovolené své. Hněv mámy má neuvěřitelnou moc a sílu a běda tomu, kdo se v tu chvíli nachomýtne kolem. Skoro by se zdálo, že není důvod hněv a vztek řešit, vždyť jde o zdravé emoce. Ale když se mámám "nedej Bože" nepodaří udržet svůj hněv na uzdě a bouchne to v nich, je zle. Ale pak je to ještě horší. Pak přicházejí výčitky. Samozřejmě nejde jen o mámy! 

Kde se to bere?

Bezesporu má na tom podíl únava a vyčerpání, někdy chybějící nadhled a nemožnost poodstoupit od problému. Situace, která by v bezdětném stavu ženu zanechávala klidnou a nad věcí, je pro mámu najednou vytáčející a mimo kontrolu. Máma neřekne: "Beru si dovolenou.", ani: "Potřebuju jít na vzduch si vše v klidu promyslet." Prostě tam je a situaci s dítkem musí řešit hned. Dalším důvodem může být nedostatek času na sebe. Její veškerá pozornost se upíná k dítku, rodině, případně chodu domácnosti. A tak si máma vše drží v sobě, neboť to je alespoň částečná možnost, jak mít věci pod kontrolou.

Vztek nás tak upozorňuje na to, že něco potřebujeme začít dělat jinak.

Pokud to vře, tak to časem bouchne. Pak přijdou výčitky, pocit selhání a nedostatečnosti. No a protože děti jsou zrcadlem toho, jak se máma cítí, situace se opakují dokola. Je to trošku koloběh, ze kterého kde kdo začne být vyčerpaný a těžko z toho vystupuje.

Co s tím?

Klíčem je najít si čas na sebe. Pokud zažíváte stres, je dobré hledat činnosti, které pomáhají se ho zbavovat a zpracovat ho. Je to relaxace, běh, ticho, četba? Pro každého je to něco jiného. Cestou zpracování vzteku ani není jeho potlačení, neboť ho v sobě neseme dál a hněv tak může sílit a sílit, až nás přemůže a bouchneme jak přetlakovaný papiňák. Vztek patří do života, je to emoce, která má svůj význam a důležitost. Není lehké ho přijímat jako svou součást, natož jako součást u dětí, ale pro bohatý vnitřní život je nezbytný. Vztek navíc není destruktivní, když ho prožíváme. Právě naopak nás může odkazovat na něco, co potřebujeme změnit. Destruktivním se stává až když se v nás přetlakuje. Ne nadarmo pak může přijít pocit, že nad ním ztrácíme kontrolu. Proto mu věnujte pozornost nejlépe hned, když ho prožíváte. Pak nepřeroste a bude i snadněji pochopitelný pro děti.

Samotné uvědomění toho, jak se cítíte, emoci nezmění, ale pomůže získat nadhled a odstup. Nebojte se o něm mluvit, jen tak zjistíte, že nejste sama, kdo se takto cítí.

A jaká esence? Jednoznačně Cherry plum (Slíva třešňová) umí toto emocionální napětí uvolnit. Je to opravdu úleva a návrat k sobě.

A co Vy? Znáte ji? Emoci nebo esenci slívy? :)

Zdraví Tereza

Tak o tom se chci dozvědět víc.

Vyplňte formulář pokud se Vás toto téma týká a chcete na tom pracovat. Do zprávy napište, jak Vám vyhovuje, abych Vás kontaktovala.